3six77.com

Vzpomínám si, když jsme před léty na jazykové škole v Londýně, kde jsem byl v mnohonárodní třídě jediným Čechem, probírali velikonoční zvyky nejrůznějších zemí, tak největší zájem a trochu i pobouření jsem vzbudil já s naší českou pomlázkou. To, že v ten den bijeme ženy, byť symbolicky a ony to chtějí ba za to dávají koledu, bylo pro zhruba polovinu lidí velmi zajímavé a zvláštní a druhou část pobuřující, barbarské. Sličná britská učitelka u mě tehdy trochu ztratila, když se snažila tento zvyk odsoudit a dávala najevo, že je ve skrytu přísná feministická bojovnice za práva žen.

Podobný pocit měla nyní moje žena, když v rámci komunální výměny zkušeností s partnerským městem ve Francii, prezentovala naše velikonoční tradice, tak polovina Francouzů s úžasem tuto informaci přijala jako mimořádnou kuriozitu, dokonce někteří mladší chlapci začali s pomlázkou hned honit děvčata, a druhá část by nejradši chtěla proti tomuto bezpráví v jedné ze zemí Evropské unie a schengenského prostoru hned bojovat.

Proč o tom teď píšu? Nedalo mi to, když jsem dnes ráno pozoroval moji dceru, jak je nešťastná, že po ránu nikdo s pomlázkou nejde, a jak s košíčkem zdobených vajíček, které celou sobotu a neděli krášlila, vyhlíží koledníky u plotu.

Tak prosím zde je pár ilustračních fotek z dnešního rána, jak je to s tím barbarským českým zvykem:

Příjdou? Děvče nedočkavě vyhlíží, zda letos přijdou chlapci s pomlázkou

Velikonoce po česku

Velikonoce po česku

Velikonoce po česku

Velikonoce po česku